Aktuᬮnketa: TOP 10 hudba SF&F seriᬹ

 

Host SoundtraConu 2010


 

  Vzcnm hostem SoundtraConu 2010 byl vznamn esk skladatel Petr Hapka, kter se zastnil besedy a autogramidy v nedli 4. ervence 2010 odpoledne ve velkm sle KD Junior v Chotboi v rmci Festivalu fantazie.

Petr Hapka
Spolu se Zdekem Likou a Luboem Fierem pat Petr Hapka k nejplodnjm a nejvraznjm autorm esk filmov hudby. Na prask konzervatoi vystudoval hru na violu a zpv u Karla Bermana (pod vedenm znmho herce Oldicha Novho absolvoval i studium na dramatickm oddlen). Ke komponovn pivedl Hapku prv Oldich Nov, kdy pro divadlo Paravan vytvoil nkolik text a hledal lovka, kter by je vkusn zhudebnil. Do irho posluchaskho povdom se zapsal v roce 1963 skladbou "Mal pse", kterou nazpval u tehdy velmi populrn Karel Gott. Od roku 1964 psobil ve vlastn skupin Torndo. Pro domc populrn hudbu byla nejvtm pnosem Hapkova dlouhodob spoluprce s Hanou Hegerovou, v jej osob nalezl ideln interpretku svch anson. Vznamnm autorskm poinem je album anson V Penzinu svt, na kterm se spolu s Hanou Hegerovou, Michalem Kocbem a Richardem Mllerem podlel opt i jako zpvk. Krom Hany Hegerov pispl adou ve sv dob populrnch psn tak do repertoru Vclava Necke, Waldemara Matuky, Heleny Vondrkov, Hany Zagorov a pozdji i Lucie Bl. K jeho nejvtm hitm pat napklad psn "Levandulov", "Dvm se dvm", "tst je krsn vc" a "S ciz enou v cizm pokoji". Ji nkolik let spolupracuje s textaem Michalem Horkem, se kterm vydal i nkolik psovch alb. Krom ji zmiovanho V Penzinu svt (1988) to byla CD Potmil host (1987), Citov investice (1998), Mohlo by tu bt i lp (2001) a Strce plamene (2006). V roce 2002 pak vydali kompilaci nejznmjch psn s nzvem tst je krsn vc... 1987 - 2002. Jejich zatm poslednm spolenm albem je CD Kudykam, psov vbr ze stejnojmenn divadeln hry ve verch, kter se dlem zpvaj a dlem mluv (viz oficiln strnky).

Nejvt st umleck prce Petra Hapky ovem tvo hudba scnick a pedevm filmov. Po prvotin v tomto oboru Akce Bororo (1972, O. Fuka) se stala velmi vznamnou pedevm jeho dlouhodob spoluprce s reisrem Jurajem Herzem, kter je znm tm, e dv ve svch filmech dostaten velk prostor prv hudb. To meme ostatn nejlpe posoudit prv u snmk, kde je pod hudebn partiturou podepsn Petr Hapka: Motiv pro vradu (1973), emon siln drama Den pro mou lsku (1976), dsupln pohdky Panna a netvor (1978) a Devte srdce (1978), komedie Buldoci a ten (1981) a horor Upr z Ferratu (1981). Vrazn osobit hudba vdy dokonale vystihuje nejhlub podstatu danho typu filmu, k emu Hapka vyuv asto netradin obsazen nstroj (ostr zvuk inel, cimbl) a irokho stylovho rozptylu od hudby folklrn a po hudbu klasickou. Dle se podlel tak na ad film pro dti natoench reisrkou Vrou imkovou-Plvovou, nap. Pni kluci (1975), Krakono a lynci (1980) nebo Mrkek iko (1983). Spolupracoval i s mnoha dalmi reisry a bohat je rovn jeho tvorba pro televizi. Je autorem hudby nap. k serilm Moje kon vran, My vichni kolou povinn, Gagman, Bylo ns pt, Nmstko a vodnch melodi k srii dokument Jak se ije (skladba pevzata z filmu Tiscron vela) a k zbavnm televiznm poadm Man Bolka Polvky a Bolkoviny (u Bolkovin se jedn o melodii pevzatou ze serilu Gagman). Na Slovensku spojil Hapka svj mimodn talent asi nejvraznji s reisrem Jurajem Jakubiskem. Velmi hodnotnm a vznamnm se stal z tohoto pohledu pedevm filmov projekt Tscron vela (1983). Zdail melodie podbarvuj i dal spolen dlo obou tvrc, vizuln opt velmi bohatou pohdku Perinbaba (1984).

Dky vydavatelstvm B&M Music a Universal Music vyly dosud 3 kompilace filmov hudby s nzvem Petr Hapka: V obrazech. Hapkova filmov hudba si bli pozornost zcela jist zaslou, a my tak meme u tchto CD obdivovat onu charakteristickou a vzcnou schopnost lehce penet na divka a posluchae siln emoce, ani by se kvalita jeho hudby svaovala k okat podbzivosti a ki. Je to hudba, kter jednou zaujme klukovskou hravost, jindy zase pesn navozenou melancholickou nladou, hudba harmonick, npadit a stylov vrazn. Pedevm je v n vak zeteln ctit autorova siln tvr energie a odraz jeho nepochybn okouzlujc umleck osobnosti. Pestoe v jeho skladbch obas zaslechneme jemn ozvuk skladeb jinch autor (pedevm Ennia Morriconeho a Nina Roty), nelze Hapku urit odsoudit za plagitorstv. Jeho dlo je toti vdy osobit a on se nikdy nenech nim a nikm vrazn ovlivnit.

VBR Z FILMOGRAFIE:

Akce Bororo (1972 - O. Fuka)
Holky z porcelnu (1974 - J. Herz)
Pni kluci (1975 - V. imkov-Plvov)
Lto s kovbojem (1976 - I. Novk)
Den pro mou lsku (1976 - J. Herz)
Jak se to rozmarny (1977 - V. imkov-Plvov)
Vraedn pochybnosti (1978 - I. Toman)
Devt srdce (1978 - J. Herz)
Slo pro starou dmu (1978 - V. Matjka)
Panna a netvor (1978 - J. Herz)
Postaven mimo hru (1979 - I. Novk)
Postav dom, zasa strom (1979 - J. Jakubisko)
Brontosarus (1979 - V. imkov-Plvov)
Paragraf 224 (1979 - Z. Sirov)
Nevera po slovensky (1980 - J. Jakubisko)
Krakono a lynci (1980 - V. imkov-Plvov)
Mu pes palubu (1980 - J. Borek)
Dvka s mul (1980 - J. Svoboda)
Upr z Ferratu (1981 - J. Herz)
Buldoci a ten (1981 - J. Herz)
Mrkek iko (1982 - V. imkov-Plvov)
Tiscron vela (1983 - J. Jakubisko)
Perinbaba (1984 - J. Jakubisko)
Fek Hubert (1984 - I. Novk)
Operace m dcery (1986 - I. Novk)
Dva lidi v ZOO (1990 - M. Poledkov)
Mstem chod Mikul (1992 - K. Kachya)
Krva (1993 - K. Kachya)
V erbu lvice (1994 - L. Ra)
Artu, Merlin a prchlci (1994 - V. imkov-Plvov)
Andlsk oi (1994 - D. Klein)
Fany (1995 - K. Kachya)
Kouzeln mec (1996 - V. Vorlek)
Hanele (1999 - K.Kachya)
Zvon Luk (2002 J. Nmcov)
Strce plamene v obrazech (2005 O. Vvra, J. Mudra)

 

FF baner